S typem 412 udělal Moskevský automobilní závod AZLK (Avtomobilnyj zavod imeni Leninskovo Komsomola) další krok v technickém vývoji, který byl symbolizován novým motorem 1,5 l OHC z hliníkové slitiny a řazením na podlaze. V roce 1975 prošel typ 412 modernizací karoserie, dostal vylepšenou brzdovou soustavu a nové značení 2140. Například v sousedním bývalém východním Německu měl v sedmdesátých letech Moskvič, který se cenově pohyboval mírně po cenou Wartburgu, velmi dobrou pověst jako vůz taxislužby, autoškoly nebo jako služební vozy různých podniků. Na začátku sedmdesátých let nebyl prakticky pro běžné „smrtelníky“ v nabídce motoricky výkonější vůz, než Moskvič 412 se svým 1500-ccm motorem a výkonem 75 PS. Výkonější motory měli v této době pouze Volhy a Tatry, které ale dle tehdy platných nepsaných konvecí prakticky nebylo možné do soukromých rukou koupit. Teprve v polovině sedmdesátých let se objevil srovnatelný vůz v podobě VAZ 2103 (Lada 1500), kromě tehdy nepočetných polských Fiatů. Od této chvíle také Lada zaznamenávala díky svým líbivým tvarům karoserie a moderní koncepci o své vozy trvale zvyšující se zájem. Přesto ale zůstával Moskvič oblíbeným vozem. Rovněž tak export se neomezoval pouze na evropské státy, proto se stále ještě i po více jak 30ti letech objevují typy 412 a 2140 v Iráku, Mongolsku, afrických státech a samozřejmě na Kubě.

 

Náš Moskvič je původní a dobře zachovalý. Interiér je pěkný, odpovídá relativně málému počtu najetých kilometrů. Motor běží tiše a kultivovaně. Jízda s takovým vozem je velmi pohodlná, jelikož tyto „leninovy sáně“ (jak se Moskvičům také přezdívalo) byly konstruovány pro sovětské silnice, které byly v daleko horším stavu a plné děr.